Historie starostů

     Podle protokolu o schůzi obecního výboru ze dne 8. ledna 1865 byl obecní výbor osmičlenný, ačkoliv měl být devítičlenný. Později byl devítičlenný. Když jsem já upozornil, že je zde přes 100 voličů, voleno 12 členů. Za účelem objasnění zmiňuji se o zřízení obecním.

     V roce 1865 byl starostou František Švarc, rolník, čp. 58 a 27, v roce 1867 Josef Prokůpek, rolník, čp. 25, při doplňovací volbě 20. prosince 1868 zvolen starostou první radní Josef Židlický, rolník, čp. 9 a později 26, v roce 1876 opět opět Josef Prokůpek, v roce 1879 opět Josef Jandus, v roce 1882 František Švarc, rolník, čp. 58 a 27, syn bývalého starosty. Zemřel v červnu r. 1884. Obecní výbor ve schůzi dne 27. června 1884 usnesl se, aby koupen byl přiměřený věnec v ceně 8 až 15 zl., stužka k němu od 4 do 6 zl., pak 6 voskových svící a na 12 klobouků k označení smutku černý byl. Po Frant. Švarcovi zvolen Josef Šimek, rolník, čp. 1 a 53 do roku 1885, v roce 1885 opět Josef Jandus. Zastřelil se v Praze II Na Poříčí v jednom hostinci. Dne 8. ledna předsedal schůzi obecního výboru II. radní František Balšánek. V roce 1887 zvolen starostou opět Josef Šimek, v roce 1891 Václav Novák, rolník, čp. 31, v roce 1895 Josef Pecháček, rolník, čp. 10, v roce 1898 opět Václav Novák. V roce 1909 vzdal se starostenství pro neshodu v pěstění řepy. Rolnictvo v Čechách usneslo se, aby řepa se nesázela, protože cukrovarníci málo za ni dávají. Někde přece rolníci (malá část) řepu pěstili. Též V. Novák podporoval pěstění. Členové výboru přestali choditi do schůzí a oposičně si proti němu počínali, ve slovech a jednání až ostře i někteří jiní mimo výbor. Vzdal se tedy starostenství. Úřadoval první radní Bohumil Strnad, rolník, čp. 21 a 22 a byl pak zvolen starostou. Resignoval na úřad starosty a resignace přijata ve schůzi 3. září 1911 z důvodu, že byl těžce nemocen. Zemřel 16. září 1911. Zvolen starostou Václav Boháč, rolník, čp. 56. V říjnu roku 1918 zemřela mu choť Anna a dcera Růžena nar. 5. října 1896. I žádal, aby zproštěn byl úřadu starosty do 30. června 1919. Ve schůzi 6. listopadu 1918 schváleno, načež ujal se úřadu radní Josef Hamták.
      Pod číslem 75 sbírky zákonů a nařízení vydán zákon ze dne 31. ledna 1919, kterým vydává se řád volení v obcích republiky Československé. Podle zákona tohoto provedeny volby dne 15. června 1919 obecního zastupitelstva na základě všeobecného práva hlasovacího mužů i žen 21. rok starých s povinností volební do 70 roků. Po 70 letech věku mohli, ale nemusili voliti. Počet členů řídí se podle počtu obyvatelstva. Zde voleno 15 členů, protože přes 500 obyvatel (703) v roce 1900. Byly tři kandidátky : 1. československá sociálně demokratická strana dělnická, 2. republikánská strana československého venkova a 3. národně demokratická. První získala 10, druhá 3 a třetí 2 členy obecního zastupitelstva.
     Starostou zvolen za stranu první Alois Růžička, domkář a malozemědělec, čp. 68. Též resignoval na úřad starosty pro nemoc. Resignace jeho přijata ve schůzi 14. ledna 1923, načež ve schůzi 18. února 1923 zvolen starostou Josef Michal, pekař, čp. 36.