Historie

Historie obce se zobrazí po "kliknutí" na fotografii obce pod obrázkem

" Virtuální prohlídka obce"

Břežany II je obec ležící v okrese Kolín, přibližně 5 km severozápadně od Českého Brodu ve výšce 258 m nad mořem. K 1.1.2017 zde žije 772 stálých obyvatel a  katastrální území obce má rozlohu 912 ha.

V pátek 26.6.2009 ve večerních hodinách postihla velká voda obce Jesenicka. Záplavy si v kraji vyžádaly 3 lidské životy, z toho dva muži zahynuli v obci Vlčice.

Kroniku obce Břežany II 2007 - 2009 zpracovala a zapsala paní Zdeňka Borovská - viz přiložené soubory. 

V neděli 26. července 1914 po 3. hodině odpolední přijeli automobilem dva úředníci z hejtmanství, přivezli dopisy a vyhlášky. Jeli k starostovi, ale starosta Václav Boháč nebyl doma. Zajeli tedy k radnímu Bohumilu Škorpilovi. Odevzdali mu listiny a jeli zase jinam. Vyhlášky byly vyvěšeny a vybubnováním na ně upozorněno. Byla vyhlášena částečná mobilisace proti Srbsku. Když pak Rusko chránilo Srbsko a vypovědělo válku, nařízena všeobecná mobilisace. Lidé vybíhali na náves, četli, lomili rukama a nechtěli ani věřiti, že válka vypověděna.

V roce 1898 opatřen fond na zřízení jeslí, kdež by staršími ženami byly opatrovány děti po dobu, pokud matky pracují. Dvě místnosti propůjčil zdarma v r. 1898 nájemce dvora Antonín Mendl v čp. 4, v roce 1899 nový majitel Václav Novák, rolník čp. 31. Po roce 1899 nebylo místností, jesle otevřeny až v roce 1902 od 5. května do 20. září. Dvě místnosti v čp. 16 propůjčil zdarma opět Václav Novák. Od té doby jesle neotevřeny. Jednak nebylo místnosti ani za plat, jednak ztratily přízeň u bohatších i chudých.

Podle parcelního protokolu z roku 1841 a vložky z r. 1857 bylo zde zahrad 19 korců 501dílů čili 5 ha 60 arů. Jen u dvora od dělnického domku na sever čkat. 74,75 a 76 (nyní 36) byla zahrada 7 korců 29 dílů (2 km). Zahrady byly hlavně u stavení, za vsí na částech čparc. 459, 458, 457 a 456 u silnice břežanskotuklatské. Podle parcelního protokolu z r. 1913 je zahrad 2 ha 15 a. Ubylo 3 ha 45 a. Zahrad ubývalo od r. 1867, kdy začala se pěstovati řepa cukrovka. Stromy se kácely, hlína ze zahrad se vyvážela na komposty a zahraddy zanikaly. Nyní opět vysázeny za čp.

Kroupy padaly v roce 1880,1881,1883, 1907 a ještě jednou za mne brzy na jaře. Krupobití bylo ještě i jindy, ale již nepatrnější a na menší výměře. Za mého působení zde napadaly kroupy v celém katastru. V roce 1882 zrostlo obilí mimo žito.

Za dobu od roku 1888 až do roku 1914 zde hořelo dosti často. Čp. 46 za Josefa Šátrala dvakrát asi v době jednoho roku. Po druhém požáru vystavěno poloupatro (půlštoček). Stodola (v ní chytlo) u čp. 28 za Josefa Drože, od ní domovní stavení čp. 28 a pak obytné stavení a chlévy čp. 29 a chlévy u čp. 30. Václav Slabý vystavěl u čp. 29 nové chlévy ze základu z dvojím stavením. Josefu Drožovi požár tuze uškodil. Stodola u čp. 5, od ní stodoly u čp. 6 a 55. Maj. čp. 5 byl Václav Slabý. Za Václava Miškovského (zde nebydlel) nejspíše od popela chlévy a obytné stavení čp. 11, od něho hospoda čp.

Čís. 1. Hladík František, Hladík Josef, Junek, Klabzuba, Šimek Josef, Boháč Josef jen s polem za stodolou. Ostatní pozemky ponechala si vdova po Jos. Šimkovi Marie.
Čís. 2. Till (Tyl) Josef, Klindera František, Růžička Josef, Kronos Josef, Hykš František, účetní v mochovském cukrovaru, rozparceloval a zbytek Růžička František, vdova Anna prodala Josefu Škodovi.